Felixovo představení
Ahoj Honzo, v první řadě nám vysvětli jednu záhadu. Všichni ti říkají Felix, i když se jmenuješ Jan. Jak to vzniklo?
Ahoj, tato přezdívka se semnou táhne již asi dvacet let, kdy na mě spolubydlící na intru zavolal „hej, Felixi!“. Od té doby mi nikdo neřekl jinak (snad až na rodiče?). Prý podle Felixe Potvina (bývalý kanadský brankář NHL), ale spíš si myslím, že to je spojené s mým příjmením.
V Gorilách trénuješ nejmenší kategorie, Gorilata v mini, přípravku a elévy. Jak dlouho už působíš u těchto kategorií? A jak jsi se vůbec k trénování dostal?
V klubu působím asi 10 let. Zatím stále jako aktivní hráč, uvidíme, jak dlouho to ještě půjde. Poslední tři roky mi k tomu přibylo na bedra i trénování těch nejmenších kategorií. K trénování jsem se dostal díky svým dětem, které dorostly do věku prvního trénování s Gorilami. A tak jsem se rozhodl, že je čas začít vracet klubu něco zpět.
Co tě na trénování nejvíc baví a naplňuje?
Na trénování mě nejvíc baví ta dětská radost a nevinnost. Vždy, když uháním z práce na trénink, mám ještě stále plnou hlavu pracovních problémů. Stačí jen pár minut na tréninku a všechny starosti jsou pryč a z tréninku odjíždím s dobrým pocitem, že dělám dobrou věc.
O turnaji PFC mini
S elévy jste byli minulý víkend na velkém turnaji v Praze. Jak jsi viděl turnaj a gorilí výkony ty?
Na turnaj PFC se vždy těším, protože je to prestižní turnaj s dobrým zázemím, organizací a především s kvalitními soupeři z celé republiky. Naše výkony bych zhodnotil jako standartní, nijak jsme nevybočili extra nahoru ani dolů. Kluci samozřejmě makali a snažili se předvádět v tom nejlepším světle. Čtvrté místo beru jako úspěch, i když tam je lehká pachuť.
Na čem musíme nejvíce zapracovat, abychom dohnali velké kluby z Prahy?
Musíme zapracovat na rychlosti naší hry. Strašně dlouho přemýšlíme, co s balonkem a v tu chvíli už ho dávno nemáme zase pod svou kontrolou. Dále musíme zlepšit víc hru 1 na 1. Ty top týmy jsou v tomto napřed a díky tomu nás přehrávali.
V čem se jim naopak už teď rovnáme?
Srovnáváme se s týmy, které mají většinou několikanásobně větší hráčskou základu než my. Nám se daří vychovat dostatek dobrých hráčů i s menší základnou, v tom vidím dobrý příslib do budoucna a obraz toho, že to děláme dobře a jdeme správnou cestou.
Na trénincích a zápasech trávíš spoustu času, u čeho si odpočineš, když máš chvilku volna?
No, zálib mám dost, ale moc jich už nestíhám. Většinu mého volného času strávím opět na tréninku, tentokrát na svém dospěláckém. Občas vezmu do ruky kytaru a zadrnkám si.
Rád bych ještě poděkoval své ženě, že mi vše toto trpí a je mojí oporou, protože skloubit trénování, zaměstnání a rodinu není jednoduché.
Děkujeme za rozhovor a přejeme ať se daří!