Zdar Sury, nedávno jsme se vrátili ze soustředění, jak jej hodnotíš?

Byl to organizačně hodně náročný týden hlavně kvůli dešti. Veškerý program se musel přesunout dovnitř a nemohli jsme tak nabídnout kvalitu, jakou jsme chtěli. Musím pochválit trenéry, že se s tím popasovali a i přes špatné počasí jsme s dětmi jeli bomby. Barča zvládla spoustu aktivit přenést do haly a velkou pomocí nám byl i můj taťka, který každý den zařizoval pro děti svačinky, druhé večeře, pitný režim nebo se staral o nemocné a zraněné. To nám usnadnilo práci a mohli jsme se tak všichni soustředit na sport a zábavu.

Větší dopad počasí byl podle mě na psychiku dětí, protože jsme s nimi nemohli jen tak ven zahrát si fotbálek, jít se projít nebo si nakoupit. “Summer vibe” prostě chyběl. Ten velký klobouk tedy patří i dětem, které, i přes naše nároky na kvalitu tréninku, makali a snažili se hecnout před každým trejnem.

Věřím že na konci týdne děti odjížděly spokojené, a že jsme do nich dokázali s realizákem dostat maximum.

Sám jsi jako hráč takových soustředění zažil hromadu, nejvíc asi v dresu pražské Bohemky. Jak si oproti soustředění tak velkého klubu, jakým Bohemka je, stojí to naše v Jindřichově Hradci?

Asi bych to nesrovnával, přeci jen je to už 6 let zpátky a florbal se od té doby posunul. Dám ruku do ohně za to, že zázemí a program v Jindřicháči je na úrovni superligových tymů. Celou halu máme pro sebe, šatny máme celý týden, hřiště postavené celý týden, místní klub nám vychází vstříc s půjčením čehokoliv. Lidé na hale jsou přítomni celý den a kdykoli nám dorazí na halu pomoci, mít atletický stadion hned vedle je splněný sen. Co se týče ubytování a stravy, opět jsme narazili na super lidi. Vše se dá domluvit a upravit a se vším nám zde vyjdou vstříc. Tohle vše beru jako obrovskou výhodu, které si jako klub moc vážíme. Je pak už jen na trenérech, aby zde pro děcka připravili super program a vyždímali z týdne maximum.

Vraťme se ještě do července, kdy jsi jako jedna z mnoha Goril působil na Peaches Kempu. Co jsi měl na kempech na starost?

Spolu s Mírou Vybíralem a Danem Tichým z Olomouce jsme měli na starost sportovní část v hale, takže jsme vlastně od rána do večera pracovali uvnitř a řešili jen florbal. Pro mne obrovská florbalová zkušenost, uvědomíte si tam strašně moc věcí, které jdou následně přenést i do klubu. Musím však přiznat, že už to letos bylo moc. Zážitků mám na celý život, to ano, ale chyběl mi klub a jeho posouvání, už se těším až do toho v Plzni znovu naskočím a budu moci ze sebe vydat maximum. Je před námi opravdu kus práce. Každopádně Peaches Kemp a hlavně lidé, kteří projekt tvoří, se stali neodmyslitelnou součástí mého života.

Na Peaches Kemp jezdí děti z celé republiky, stejně tak trenéři. Letos navíc přijely i hvězdy, hráči ze švédské ligy a z reprezentace. Jak se na Peaches Kemp díváš ty svým pohledem?

Popravdě, před lety jsem na letní kempy díval jinak. Štvalo mne, že tam jezdí děti namísto svých klubových akcí. Když mne oslovil Pepa Juha s Jonym Kůrou, svůj pohled jsem jim řekl. A pak jsem tomu dal šanci. Bylo to jedno z mých šťastných rozhodnutí, stal jsem se součástí skvělé party lidí, strašně jsem se toho za těch 5 let naučil a hlavně jsem našel desítky přátel. Vždyť se podívejte, Vojta Hejduk se stal Gorilou, Míra Vybíral je tu šéftrenérem, Vojta Šimůnek se vrátil do naší branky, Pepa Juha jezdí pravidelně na naše akce.

Projekt se za poslední roky posunul a změnil, stejně jako celý florbal. Kluby už pracují mnohem lépe než před x lety a na Peaches Kemp jezdí děcka zejména kvůli skvělé partě lidí, kteří ho tvoří. Ta kvalita tréninku a sportu už je pro ně pak jen třešničkou na dortu. Mám to opravdu rád, ale uvědomuji si, že práce v klubu je mnohem náročnější a těžší. Takže se snažím si z kempu odnést maximum a pak celou tu energii přenést do Gorilek. Jak jsem říkal, letos se jelo v kuse více než měsíc, bylo to fakt moc a příští rok budu muset lépe vyhodnotit a připravit se na něj.

Přípravy na novou sezónu jsou v plném proudu. Jaké kategorie budeš mít letos na starost?

Primárně starší žáky a dorost, za což jsem rád, protože se mi s těmito ročníky pracuje dobře a už jsme si za ty roky našli společnou řeč téměř ve všem, okolo sportu i mimo něj. Zároveň se budu chtít více zapojit u malých gorilek, abych pomohl a navnímal naše budoucí hráče.

Na čem budeš chtít s mladými gorilami během sezóny nejvíce pracovat?

Budeme navazovat na práci, kterou jsme odvedli v předchozích letech, hodně jsme loni drilovali herní činnosti jednotlivce, takže budeme více řešit herní principy a kreativitu dětí v různých situacích, v co největší rychlosti a pod neustálým tlakem. Zároveň dále budeme pracovat na rozvíjení dětí jako komplexních sportovců. Spolupracovat budeme opět s Bárou Píchalovou a Davidem Šádkem, na což se moc těším. Zároveň je mým cílem, mít co nejvíce hráčů v KTM a pomoci jim se tam jako sportovcům naši činností udržet.

Těšíš se na spolupráci s Mírou Vybíralem, který bude stát za tréninky juniorů a mužů?

Kdybych se netěšil, nedělal bych poslední rok maximum pro to, aby tu Míra mohl být. Věřím, že dokáže klubu pomoci na cestě za dalšími cíli a sny. Je na nás, abychom se lépe sladili, rozdělili si práci, stanovili si cíle jednotlivých oblasti a rozjeli bomby. Samozřejmě, že to nebude vždy růžové, budeme čelit několika těžkým chvílím nebo překážkám, ale věřím, že příchod Míry byl pro klub správným rozhodnutím. Přeci jen, moc klubů naší velikosti se nemůže chlubit takovým člověkem ve sportovním vedení.

Jak probíhá příprava mužského týmu?

Jako zatím nikdy. Fakt se trénuje hodně, Míra se Šádysem do toho neskutečně šlápli a posilka, atletika i florbal jsou na top úrovni. Teď ale těžko dělat závěry, uvidí se v sezóně a zejména na jejím konci.

Jaké cíle jste si v rámci A týmu dali?

Stejné jako každý z posledních 5 let, postup. Chceme se dobře připravit během první poloviny na play-off a pak si pro to zase společně jít. Pro klub je to zásadní a celý tým si to uvědomuje. Ovšem nechci letos tolik kecat, chci to prostě konečně pro Gorily a lidi v klubu i kolem dokázat.

Ještě než se florbalový kolotoč naplno roztočí, vydal ses odpočinout si na Island, odkud jsi nám i poskytl rozhovor. Jak si dovolenou zatím užíváš?

Letěl jsem hned z Jindřichova Hradce, takže ještě stále rekapituluju a přemýšlím nad klubem. Věřím, že to kluci v Plzni zvládnou, ale zatím jsem se od toho nedokázal odprostit. Island byl můj sen. Jsem fanoušek aktivních dovolených, jen při nich dokážu vypnout hlavu. Kdybych ležel u moře na pláži, asi bych nedal ani půl dne. Neustále bych musel přemýšlet nad tím, co se v Plzni děje a jak se co dá posunout. Takhle když vezmete batoh s veškerou výbavou a vyrazíte do přírody nebo hor, musíte řešit, kde přespíte druhý den, jak zareagujete na počasí, a jaké přírodní skvosty ještě daný den zvládnete stihnout. Miluju to a Island vám právě tohle dokáže poskytnout se vším všudy.

Zdravím všechny Gorilky domů, děkuju vám za soustředění a těším se na Vás!