Matěji a Kubo, děkujeme, že jste si udělali čas na rozhovor. Bude to tentokrát o mládežnických týmech Goril. Jdeme na to?

Matěj:

Zdravím všechny Gorily a gorilí fanoušky a příznivce.

Kuba:

Ahoj všem Gorilám!

Mládež klubu Gorily Plzeň počítá teď úspěchy. Dorost je v TOP8 a čeká ho čtvrtfinále na Mistrovství České republiky. I starší žáci pojedou v květnu na svoje Mistrovství České republiky v Mladé Boleslavi a v elévech se bojovalo o úspěch na republikovém finále ČEPS cupu základních škol, kde byly děti z Goril reprezentující svoji 33. ZŠ v Plzni čtvrté. V čem ten úspěch je?

Matěj:

Ten úspěch není výsledkem letošního roku, ale všech let předchozích. Je evidentní, že poslední roky u nás trenéři napříč kategoriemi odváděli výbornou práci. I přes všechny klacky pod nohy si nenechali vzít elán ani chuť a nyní se to začíná propisovat do výsledků. Není to náhoda ani štěstí, je to výsledek zmiňované každodenní dobré práce. Současně platí, že jsme pořád na začátku. Dobré je, že vidíme progres a máme se od čeho odrazit do dalších let.

Kuba:

Tady je vidět ta výborná práce s dětmi od nejmladších kategorií. To není, že by před sezónou někdo vymyslel zázračný trénink a najednou se začaly dostavovat výsledky. Jak říká Sury, jsme pořád na začátku. Stále se máme kam posouvat.

Prosím, popište nám tu cestu, po které právě mládež jde?

Matěj:

Vezmu to postupně. Starší žáci to letos konečně prolomili, ovšem už minulý i předminulý rok nám postup na finálový turnaj o kousek utekl. A to hlavně kvůli nekvalitnímu košovému nastavení v regionu, před 4 lety nám jasný postup zatrhla opatření proti covidu, Mistrovství ČR se úplně zrušilo. Takže byla jen otázka času, kdy se tam podíváme. Neberu však postup jako nějakou obrovskou věc, nechceme se tím uspokojit. Věděli jsme, že to přijde. Chceme se předvést dobře i tam, konečně si zahrát super zápasy se špičkou. Těšíme se na to. Na hráče starších žáků i dorostu jsem hodně pyšný, ne kvůli MČR, ale kvůli tomu, jaká jsou parta a jak obě skupiny na sobě pracují.

Narovinu, právě dorost je pro mne mnohem vypovídající ukázkou našeho zlepšení. 3 roky po sobě jsme v TOP 16 týmů z celého Česka, to už není náhoda. Teď se ještě navíc podíváme na závěrečný turnaj pro nejlepších osm. To je výsledek práce kluků v tréninku a jejich píle. Dělá mi radost, že se s námi musí počítat. Už nejsme jen ten malý klub, co občas někde překvapí. A to nám v minulosti každý rok odešli klíčoví hráči do konkurenčních klubů a my je stejně dokázali znovu porážet. Ale je před námi ještě velký kus práce, máme tu dobrý základ. My ale musíme dále trénovat a zlepšovat tréninkový proces a podmínky v klubu.

Kuba:

Postup na MČR je obrovský úspěch, ale byl to také u obou kategorií jeden z cílů do sezóny. Těší mě ten progres, který je na hře obou týmů, v porovnání se začátkem sezóny, obrovský. Určitě se na něm podepsalo i nastupování starších žáků v dorosteneckém týmu a v podstatě celého dorostu v nejvyšší soutěži juniorů. Tam bylo zlepšení herního výkonu na konci sezóny také znatelné a tým si začal připisovat body.

Zúročil jsi, Matěji, vlastní trenérské zkušenosti z letních akcí a z Kempů talentované mládeže?

Matěj:

Z KTM i Peaches Kempů jsem si samozřejmě odvezl skvělé věci do tréninkového procesu, ať už je to skladba tréninku jako takového, tak samozřejmě i práci s talenty a s jednotlivými týmy během sezóny. Na těchto akcích je super sdílet myšlenky a know-how s top trenéry a nadšenými lidmi pro sport. To už jsem ale psal a říkal několikrát a nechci se stále opakovat. Obě tyto příležitosti mne samozřejmě trenérsky a lidsky posunuly. Nutno však říci, že trénovat u nás v klubu je pro mne nejen zodpovědností, ale i zábavou. Máme děti, které jsou zvědavé a chtějí se dále učit a posouvat a práce s nimi je tak nejen o tom, že to vede nějaký Sury. Je to spolupráce obou stran a lidí v klubu, která nyní nese ovoce a já chci udělat maximum, aby už to tak bylo konzistentní a standardní u nás v Gorilách.

Kubo, ty jsi v říjnu v rozhovoru říkal, že se pořád učíš od našich mladých trenérů. Co sis v sezóně přebral od Suryho?

Kuba:

Já se od Suryho i od ostatních snažím přebrat hlavně vnímání hry a reagování na herní situace. Jelikož nejsem florbalista, ale věnoval jsem se jiným sportům, tak právě tahle věc mi chybí a myslím, že zrovna od Matěje se budu mít pořád co učit.

Protože se Matěj a druhý z trenérů u dorostu Vojta Beneš nemohou rozkrájet, často jsi měl na starost důležité zápasy starších žáků i dorostu právě ty, Kubo. Jak s touhle situací pracuješ?

Kuba:

Základy toho, jak chceme v kategorii hrát jsou dané. Před jednotlivými zápasy žáků i dorostu si s Matějem a Vojtou upřesníme sestavu hráčů a různé úpravy herního stylu podle soupeřů. Na mně už je potom vedení týmu zápasech. Musím zmínit, že ve většině zápasů, kde jsem byl jako hlavní trenér, mi výborně kryl záda Karel Altman. Karlose chcete mít na své straně. To je srdce týmu.

Nakolik je to v Gorilách dril a kolik skill? Změnil se během posledních let náš trénink?

Matěj:

Už 4 rokem, nepočítám-li covidovou pauzu, se snažíme tréninkový proces neustále posouvat a zkvalitňovat. Za sebe jsem jednoznačně pro kombinaci. Rozhodně neupozaďuji dril, vím, že je to v dnešním světě velké téma a že se veškerá činnost upírá do malých her a podobně. Chceme vychovávat kreativní hráče, ale zastávám názor, že pokud si hráč nenadriluje techniku vedení míčku, kličky, střelbu nebo u gólmanů zvlášť, nemůže se další kreativita nijak posouvat. Nesmí hráče jeho skills brzdit. Právě proto jsme zavedli i ranní tréninky pro makáče, kteří si chtějí přidat. A právě děti, které ráno před školou chodí na trénink, vykazují v zápasech opravdu pokroky.

Kuba:

Tak za ty cca 4 roky, co se v klubu pohybuji, se tréninky určitě změnily. Mění se postupně skladba tréninků i jejich počet. Hráči, kteří to myslí s florbalem vážně absolvují třeba až 5 tréninků týdně. Pravidlo 10.000 hodin je jasně dané a každou dovednost prostě musíš nadrilovat.

Z tohoto ročníku starších žáků se vybírají i hráči pro Olympiádu dětí a mládeže? Kolik Goril je ve výběru a jak se na tuto akci připravujete?

Matěj:

Zajímavá a aktuální otázka. Já jako trenér nijak speciálně, jelikož z Goril v realizáku ODM nemáme zastoupení, tam jsou trenéři Slávie Plzeň a FBC Plzeň. Ve výběru pro turnaj máme 3 kluky do pole a brankáře. Ti, co tam od nás jsou, si to jasně zaslouží. Je velká škoda a otázka pro trenéry, proč v týmu nedostali příležitost i další kluci. Nejen postavením v tabulce, ale hlavně výkoností by tam mohli být, byť třeba nemusejí být v závěrečné nominaci. Z toho nemůžu mít a nemám radost. Samozřejmě musím respektovat trenéry, kteří tam jsou a budou zodpovědní za výsledky týmu. Na druhou stranu bych chtěl, stejně jako kluci, vědět v čem je důvod, že ve srovnání s týmy ze Slávie a FBC máme ve výběru málo hráčů. Teď se snažíme kluky, kteří se od nás nedostali, zdravě namotivovat a vysvětlit jim, že šancí budou mít v budoucnu ještě několik a florbal není jen o ODM.

Jak se tihle hráči projevují ve hře? Jsou opravdu lídry svých týmů?

Kuba:

Hráči Goril, kteří se do výběru pro ODM dostali, patří určitě k těm nejlepším v regionu. Ne náhodou dostávají pravidelně pozvánky na KTM, vidíme to na Jirkovi, na Vítkovi a na dalších. A jestli jsou lídry? Ve své kategorii určitě lídry jsou. A dokáží se prosadit i v dorostu, kde se dokonce minimálně jeden zařadil mezi klíčové hráče.

V dorostu si pozvánku na Kemp talentované mládeže také vysloužili dva hráči, Karel Altman a Filip Vavrík. Jak vidíš jejich přínos pro mužstvo?

Kuba:

Oba dva jsou to pro tým důležití hráči, lídři týmu, což prokazují jejich statistiky v 1. lize dorostu. Ale možná větší přínos pro mužstvo než body získané na hřišti je jejich přístup k tréninkům a k činnostem, které se odehrávají mimo hřiště. Dokážou ten tým doslova zbláznit. Ale na druhou stranu, v tomhle ohledu, jim to zase moc práce nedá, protože ta parta je tu opravdu výborná.