Ahoj Michale, v Plzni jsi poměrně známý, každý tě ale možná vnímá trochu jinak. Mohl by ses nám nejdřív povědět, co všechno stíháš?

Jsem řadový občan žijící na území města piva, který je fascinován nejen chutí 12ky, ale především medicínou a léčbou sportovní problematiky. Toho času vedu nestátní zdravotní zařízení zaměřené na klinickou sportovní fyzioterapii a působím také, pro mne v hrdé pozici, jako vedoucí fyzioterapeut fotbalové královny FC Viktoria Plzeň.

Od nové sezóny jsi se přidal do gorilí rodiny a poslední dobou se navíc zapojuješ čím dál tím víc do fungování našeho klubu. Jak ses o Gorilách vlastně dozvěděl?

Úplnou náhodou, chodím si sem tam zacvičit do gymu na Doudlevcích a viděl jsem několikrát organizovanou skupinku dětí v gorilím oblečení a pak i hráče A týmu v klubovém a s hokejkou kráčející na hřiště. Tak jsem si posteskl, jak mi florbal chybí. Dlouho jsem si hrál s myšlenkou, si to po dvanácti letech zase zkusit a nedalo mi to. Sednul jsem tedy k netu, projel velmi hezky zpracovaný web, mrknul na strukturu klubu, která na mne pozitivně zapůsobila a našel jméno, které znám. S Romanem Surákem jsem hrál hokej. Ten už mne nasměroval na trenéry a vše začalo. ;)

Navíc to netrvalo dlouho a začal ses zapojovat do chodu klubu. S čím přesně nám pomáháš?

Tím, že mám zkušenosti z předchozích působišť v oblasti florbalu, i když je to již 12 let od aktivní hráčské činnosti, jsem od začátku věděl, že bych mohl být časem přínosem pro klub v náhledu na sportovní medicínu a především v přípravě na výkon, jeho opakované udržitelnosti, v péči a prevenci o hráče a v nastavení určitých rutin, které mohou výrazně posouvat hranice výkonu týmu. Tímto se také nyní zaobíráme.

Sám hraješ za Béčko, držíte se v horní polovině tabulky vaší soutěže, jak se ti zatím líbí výkony týmu?

Strašně si vážím toho, že jako nejstarší hráč klubu mohu aktivně hrát zápasy a cítím, že Gorily jsou tím týmem, kde mne to opravdu baví a naplňuje. Proto odpovím na otázku upřímně. Nelíbí se mi např. cestovat na turnaj do Domažlic a dostat tam desítku. Tým má celkově na víc, ale přístup některých hráčů není správný. Mnoho hráčů z “B” pravidelně netrénuje, mnoho z nich není nastaveno zápasit a výkonnostně hrát, výkonem se to tedy neslučuje s mou představou maxima ani herně, ani nasazením.

Pracujeme však na tom a doufám, že se od nové sezóny povede vytvořit mnohem větší konkurenci v týmu a bude u všech stejná chuť si užívat zápas, ambice i nastavení vítězit. Nebránil bych se vytvoření “C” mužstva, kam můžou chodit kluci, které florbal baví, mají chuť si sem tam zatrénovat a hrát jen pro radost bez sportovní ambice.

V nastavení a koncepci klubu cítím, že “B” tým může a musí jít ruku v ruce s “A”, čemuž odpovídá i tréninkové vytížení. Musí být tedy i stejná sportovní ambice hrát s “B” mužstvem co nejkvalitnější florbal a adekvátní soutěž.

Co ti přijde jako silná stránka gorilího Áčka? Od čeho si myslíš, že se můžeme odrazit?

Úžasná parta, topoví hráči, herně i individuálně parádně poskládaný tým. Jednoznačně neskutečný potenciál a prostor pro rozvoj. Tento tým nemá jen jednoho klíčového hráče, ale KLÍČOVÉ hráče!

V čem si naopak myslíš, že se máme ještě hodně co zlepšovat?

Trenéři vidí jasně, na čem pracovat. To co vidím jako slabiny já, o tom se intenzivně bavíme a zapracováváme do tréninkového procesu a do nastavení týmu. Je super, že jsme v tom na stejné vlně, je vidět progres a nese to “banány”, takže všichni věříme, že hráči využijí svůj potenciál a bude konečně postup o soutěž výše, na který tento tým rozhodně má!

A ještě naše tradiční otázka na závěr, jak nejraději trávíš volný čas, když si nějaký najdeš?

Trávím ho s nejraději mojí rodinou a sportem momentálně nejvíce florbalem v barvách Goril. A to mne baví moc!

Děkujeme za rozhovor!